Pražský groš Václava II, cín

Dárková cínová replika pražského groše prvního českého krále Václava II  v originální velikosti 28mm.

Pražský groš byla stříbrná mince, ražená od roku 1300.  Mince byla ve střední Evropě široce užívaným platidlem. Název pochází z latinského výrazu "denarius grossus" – tlustý denár.

Ražba na minci: 
Rub: GROSSI PRAGENSES (Pražský groš),
Vnitřní lícová ražba: WENCEZLAVS SECVNDVS (Václav druhý ... )
Vnější lícová ražba: DEI GRATIA REX BOEMIE  (... z Boží milosti král český)

Historie pražského groše

Groš v této grafické podobě razili panovnící od Václava II. až po Ferdinanda I. Celkem 286 let. Změna byla pouze ve vnitřní lícové ražbě, kde se vždy nacházelo jméno panovníka.

Zajímavosti pražského groše

• Rozdíly v ražbě za Václava II. lze pozorovat zejména u rozdělovacího znaménka mezi jeho jménem a také ve tvaru lva.
• Pražský groš byl v obměnách v oběhu 286 let.
• Mince byla, stejně jako dukát nahražena ve 40.letech 16 století tolarem, Roku 1547 ražba pražského groše definitivně skončila.
• Proč se Karel IV. označuje na mincích KAROLVS PRIMVS (Karel I.)? Karel byl českým králem jako Karel I., ale jako římsko-německý král, přijal jméno Karel IV.
• První pražské groše obsahovaly v době svého zavedení roku 1300 asi 93 % stříbra, ke konci vlády Karla IV. poklesl obsah stříbra v groši na 75 %
• Groše se počítaly na kopy grošů (60 kusů). 1 Kopa odpovídala 1. hřivně.
• S grošem byla zavedena měna "parvus". Jeden groš měl 12 parvů.
• Groše razila kutnohorská mincovna v počtu od jednoho do několika milionu grošů ročně.
• Objevení obrovského ložíska stříbronosných rud uprostřed na východ od Prahy, mezi Kolínem a Čáslaví bylo podnětem ke zhodnocení stříbra a tedy i zavedení groše. Na tomto místě později vyrostlo druhé nejbohatší město království - Kutná Hora.
• Jan Lucemburský v souvislosti s vlastní italskou politikou ve 20. a 30. letech 14. st. razil v Itálii vlastní groš (grosso).

Groše Václava II.

Slavný český stříbrný groš zavedl roku 1300 český a polský král Václav II z rodu Přemyslovců. Mince byla zavedena v rámci mincovní reformy. Sama reforma byla součástí nového zákoníku "Ius regale montanorum". Králův kancléř basilejský biskup Petr z Aspeltu roku 1299 v Itálii vyhledal finanční odbborníky Riniera, Apparda a Cina, kteří se pak na reformě zásadně podíleli. Reforma zrušila platby v neraženém stříbře, uzákonila povinnou směnu stříbra za ražené mince a ukončila oběh dosavadních mincí (feniků a brakteátů).

O mincovní reformě se v Čechách uvažovalo již před rokem 1300, po nalezení obrovského ložiska stříbrné rudy se ale stala reforma nutností. Uprostřed lesů na východ od Prahy, mezi Kolínem a Čáslaví byla nalezena nedozírná ložiska této rudy. Na dolech osady Kutné Hory později vyrostlo druhé nejbohatší město království, kde byla roku 1300 soustředěna veškerá stříbrná mincovní ražba českého království.

V rámci mincovní reformy byly zavedeny dvě mince "denarius grossus" a  "denarius parvus" později nazývané jen groš a parvus. Od 2. třetiny 14. století byl používán také haléř.

Váha a hodnota českých grošů byla určena tak, aby bylo možné je přepočítat na talenty a solidy, určovatele denárové soustavy. Pražský groš odpovídal solidu a dvacet grošů tedy talentu (libře). Bylo tedy i po roce 1300 raženo z jedné libry 240 denárů; jen se poněkud změnily hmotnostní relace. Jako hmotnostní jednotka byla určena Pražská hřivna ("těžká hřivna")  253,14 g pro ražbu 66 grošů. Byly i další hřivny (královská - 56 grošů, hornická - 48 grošů, kopová - 60 grošů). Z hřivny se razil vždy daný počet grošů, bez ohledu na váhu jednotlivých kusů (způsob "al marco"). 

Zároveň s vydáním měnové reformy v r.1300, vydal Václav II. dle návrhu florentských důležitý "Horní zákoník" (Ius regale montanorum), kde vymezil královský podíl na těžbě a ražbě, druhy jednotek váhy mincovních kovů (hřivny), jejich hodnotu a počet ražených mincí z hřivny. Zákoník obsahoval i sociální zabezpečení havířů.

Stříbrné mince musely od zavedení reformy obsahovat pokaždé stejný obsah stříbra a mince nesměly být opakovaně obnovovány. Zavedením královského monopolu již stříbro nesmělo být v surovém stavu vyváženo ani posíláno do oběhu. Bylo jej pouze možné vyměnit v královské mincovně za mince.

Jako grafický vzor pro pražský groš byl tourský groš ražený od roku 1266 ve městě Tours francouzským králem Ludvíkem IX. (1226–1270).

Všechny groše byly označeny nápisem Wencezlavs secvndvs dei gratia rex Boemie (Václav II. z Boží milosti král Čech).

Groše Jana Lucemburského