Dukát Karla IV, cín

Cínová replika zlatého královského dukátu Karla IV

Velikost 32 mm x 1,5 mm

Ražba dukátu

Lícní ražba:
poprsí českého krále a římského císaře Karla IV. s císařskými insigniemi – korunovačními klenoty
KAROLVS *D_EI * GRACIA * (Karel * z * boží milosti ...). Slovo DEI je rozděleno královým poprsím.
Rubová ražba:
ROMANORUM*ET*BOEMIE*REX (... římský*a*český*král)
Mince po rubu a líci tedy tvoří jednu větu "Karel z boží milosti římský a český král"

Karel IV. razil dva typy zlatých dukátů - královský a císařský.
Tento náš dukát je první - královský s podobou mladého bezvousého panovníka s nízkou královskou korunou. Ražen 9 let: 1346 - 1355.

Dukáty, ražené z téměř čistého zlata, byly nevyššími mincemi gotiky a vyjadřovaly státní suverenitu. Sloužily jako platidlo zejména v mezinárodním obchodě, také byly oblíbenou darovací mincí a sloužily obyvatelstvu k ukládání úspor do zlata. Podle těchto zlatých mincí se přepočítávala hodnota jiných peněz. Dukátové ražby se pro svou vysokou ryzost (23 1/2 karátu) a stabilní váhu (3,5 g) rychle staly základním zlatým standardem ve většině zemí Evropy. Zlaté dukáty byly součástí tolarové měny. 

1 dukát = 30 pražských grošů = 190 krejcarů

Proč je právě tato mince důležitá?

Jde o naši historicky nejdůležitější zlatou minci, protože byla první opravdu česká i ve své podobě. Před ní byl sice ražen dukát (florén) Jana Lucemburského, ale ten byl kopií italského vzoru.

České zlaté dukáty

1325 - zlatý Florén Jan Lucemburského
Kopie italských zlatých mincí s Florentskou heraldickou lilií na líci a na rubu postava sv. Jana Křtitele.
Později raženy s Janovým portrétem a heraldickým lvem. Váha 3,5 až 3,69 g průměr cca 20 mm.

1346 - 1355 * Královský dukát Karla IV. 
Královský dukát byl s podobou mladého bezvousého panovníka s nízkou královskou korunou. Ražen 9 let.

1355 - 1378 * Císařský dukát Karla IV. 
Druhý Karlův, císařský dukát,  má na líci již Karla jako císaře s vousy a nahoře zakulacenou císařskou korunou. Ražen 23 let.

1378 - 1419 * Dukát Václava IV.
Karel IV, zemřel roku 1378 a v témže roce Karlův dukát jeho syn Václav nahradil vlastním dukátem Václava IV. Ražen byl 41 let.

1419 - 1471 * Ražba českých dukátů pozastavena
Následovala vláda králů, kteří zlatý dukát v čechách nerazili. Sigmund (1419 – 1437), Albrecht (1438 – 39), Ladislav Pohrobek (1439 – 57), Jiří z Poděbrad (1457 – 71).

1471 – 1516 * dukáty krále Vladislava II.
Líc: WLADISLAI.D.G.R. BOEMIE 1511
Rub: S.WENCESLAVS-DVX-BOE

Od roku 1519 zlaté mince určené pro obchodní účely z nedostaku zlata nahradily Stříbrné Tolary. Mnoho dukátů však bylo dále raženo pro účely zhodnocení zlata a jsou raženy podnes.

Historie českých zlatých dukátů

Florény Jana Lucemburského

Jan Lucemburský, karlův otec zavedl ražbu zlatých dukátů v r. 1325. Byly to první zlaté mince u nás a na sever od Alp vůbec. Jan našel vzor v italské (florenstké) ražbě zlatých dukátů.  Hlavním důvodem zlaté ražby bylo větší zhodnocení těženého zlata a pochopitelně zisk krále.  České florény razili povolaní lobardští mincmistři v pražské mincovně ze zlata těženého v Jílovém u Prahy a kašperských dolech. 

Jana Lucemburský úplně napodobil italskou předlohu lombardských mincí . Ražbu dukátů, stejně jako grošů svěřil florentským a lombardským mincířům. Původně to byly pouze kopie italských mincí mincí "fiorino ď oroe" - stejně jako zlaté mince města Florencie měly na líci obraz heraldické lilie a na rubu postavu sv. Jana Křtitele. Rozdíl byl jen ve zkáceném opisu IOIES*R*BOEM či jen IOHANNES*B  (JOHANNES REX BOEMIE - Jan král český). Později byly raženy s Janovým portrétem a heraldickým lvem.
Proč Jan kopíroval italské mince? Byl to jednoduchý obchodní tah. Italské zlaté mince byly ve světě známé a vyhledávané platidlo a tak bylo pro Jana výhodnější razit a vyvážet podobné mince.

Karel IV - přišel čas nahradit italské dukáty českými

Nejstarší český zlatý dukát "florén" Jana Lucemburského si po 9 letech získal své jméno na trhu. Ale neměl českou podobu. Na počátku vlády Karla IV.  ho tedy Karel nahradil svým vlastním královským českým dukátem ("český zlatý"). Karlovi IV, bylo v době zahájení jeho vlastní ražby právě 30 let (1346).

Proč se jim říká florény, dukáty, tolary ... ?

Poslední slovo na florentských mincích bylo "ducatus" (vévodství). Celý nápis zněl "Sit tibi, Christe, datus quem tu regis, iste ducatus" (Tobě, Kriste buďiž dáno v správu toto vévodství). V této větě je tedy Apulské vévodství svěřováno kristu. Odtud tedy název "Dukát". Označení může pocházet již z roku 1285, počátku ražby benétské zlaté mince, ražené v Apulském vévodství benátským dóžetem Janem Dandolem II.
První zlaté benátské mince florentského Apulského vévodství byly raženy ve městě Zecca (tzv. zecchiny). Obsahovaly opis věty SIT*T*XTE*DAT*QTV* REGIS*ISTE*DVCA  

Prvním dukátům Jana Lucemburského se podle florencie, kde dukáty našly svůj vzor tehdy říkalo "florény".

Zlaté dukáty později byly nahražovány stříbrnými Tolary. Název Thaler (dnes česky tolar) se začal používat až v 16. století podle místních názvů svého vzniku . Vzorem jáchymovského tolaru byla saská mince zvaná německy Klappmützentaler . Tal = "údolí, dolina". Klappmütze tal = "Kapucínské údolí". Jáchymovské údolí = Joachimsthal. "Z Jáchymovského dolu" tedy "Joachimsthaler".
Název tolar dnes poznáváme v americkém dolaru.